[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Zdálose mu, ~e zas je vojákem a le~í poran%1Å‚n v airém poli; kde - kde to poYádbojují? Tu zazn%1Å‚l mu do uaí Prudký zvon a n%1Å‚kdo volal: Týnice,Duchcov, Moldava, nastupovat!Nyní u~ tedy sedí ve vagón%1Å‚ u okna a je mu nezYízen%1Å‚ veselo,jako by n%1Å‚koho pYelstil nebo n%1Å‚komu utekl; te, holenku, u~ jedu doTýnice a nic mne nemo~e zadr~et.Skoro se chechtal radostí, uvelebil seve svém kout%1Å‚ a s náramnou %0Å„ilostí pozoroval své spolucestující.Naprotin%1Å‚mu sedí n%1Å‚jaký krej%0Å„ík s tenkým krkem, hubená %0Å„erná paní, pak %0Å„lov%1Å‚ks divn%1Å‚ bezvýraznou tváYí; vedle Prokopa straan%1Å‚ tlustý pán, kterému senemo~e n%1Å‚jak bYicho vejít mezi nohy, a snad jeat%1Å‚ n%1Å‚kdo, to u~ je jedno.Prokop se nesmí dívat z okna, proto~e mu to d%1Å‚lá závrae.Ratata ratataratata, vybuchuje vlak, vae drn%0Å„í, bouchá, otYásá se samou horlivostísp%1Å‚chu.Krej%0Å„íkovi se klátí hlava napravo nalevo napravo nalevo; %0Å„ernápaní jaksi podivn%1Å‚ a tuhle hopkuje na míst%1Å‚, bezvýrazná tváY se tYesea kmitá jako apatný snímek ve filmu.A tlustý soused, to je kupa rosolu,je~ se houpe, otYásá, poskakuje nesmírn%1Å‚ sm%1Å‚aným zposobem.Týnice,Týnice, Týnice, skanduje Prokop s údery kol; rychleji! rychleji! Vlak seohYál samým chvatem, je tu horko, Prokop se potí ~árem; krej%0Å„ík mányní dv%1Å‚ hlavy na dvou tenkých krcích, ob%1Å‚ hlavy se tYesou a nará~ejína sebe, a~ to drn%0Å„í.erná paní výsm%1Å‚an%1Å‚ a urá~liv%1Å‚ hopkuje na svémsedadle; tváYí se naschvál jako dYev%1Å‚ná loutka.Bezvýrazná tváY zmizela;sedí tam trup s rukama mrtv%1Å‚ slo~enýma na klín%1Å‚, ruce ne~iv%1Å‚ poskakují,ale trup je bezhlavý.22Prokop sbírá vaechny své síly, aby se na to poYádn%1Å‚ podíval;atípe se do nohy, ale nic platno, trup je dál bezhlavý a mrtv%1Å‚ se poddáváotYesom vlaku.Prokopovi je z toho d%1Å‚sn%1Å‚ úzko; aeouchá loktem tlustéhosouseda, ale ten se jen rosolovit%1Å‚ chv%1Å‚je, a Prokopovi se zdá, ~e se mu totlusté t%1Å‚lo bezhlase chechtá.Nemo~e se u~ na to dívat; obrací se k oknu,ale tam z ni%0Å„ehonic vidí lidskou tváY.Neví zprvu, co je na ní takzará~ejícího; pozoruje ji vytYeat%1Å‚nýma o%0Å„ima poznává, ~e to je jinýProkop, který na n%1Å‚ho upírá o%0Å„i s d%1Å‚sivou pozorností.Co chce? zhrozilse Prokop.Proboha, nezapomn%1Å‚l jsem ten balí%0Å„ek v Tomaov%1Å‚ byt%1Å‚?Hmatá honem po kapsách a najde obálku v náprsní kapse.Tu se tváYv okn%1Å‚ usmála a Prokopovi se ulevilo.Odvá~il se dokonce pohlédnoutna bezhlavý trup; a vida, on si ten %0Å„lov%1Å‚k jen pYetáhl pov%1Å‚aený svrchníkpYes hlavu a spí pod ním.Prokop by to ud%1Å‚lal také, ale bojí se, aby mun%1Å‚kdo nevytál z kapsy zape%0Å„et%1Å‚nou obálku.A pYece jde na n%1Å‚ho spaní,je nesnesiteln%1Å‚ unaven; nikdy by si nedovedl pYedstavit, ~e je mo~no býttak unaven.Usíná, vyrve se z toho vytYeat%1Å‚n%1Å‚ a op%1Å‚t usíná.erná panímá jednu hopkující hlavu na ramenou a druhou dr~í na klín%1Å‚ ob%1Å‚marukama; a co se krej%0Å„íka tý%0Å„e, sedí místo n%1Å‚ho jen prázdné, bezt%1Å‚lé aaty,z nich~ %0Å„ouhá porcelánová pali%0Å„ka.Prokop usíná, ale pojednou se z tohovytrhne v horlivé jistot%1Å‚, ~e je v Týnici; snad to n%1Å‚kdo venku volal, neboevlak stojí.Vyb%1Å‚hl tedy ven a vid%1Å‚l, ~e u~ je ve%0Å„er, dva tYi lidé vystupují namalinkém blikajícím nádra~í, za ním~ je neznámá a mlhavá tma.XekliProkopovi, ~e do Týnice musí jet poatou, je-li na ní jeat%1Å‚ místo.Poatovnívoz, to byl jen kozlík a za ním truhlík na zásilky; a na kozlíku u~ sed%1Å‚lpoaeák a n%1Å‚jaký pasa~ér. Prosím vás, vemte mne do Týnice, Yekl Prokop.Poaeák potYásl hlavou v nekone%0Å„ném smutku. Nejde,odpov%1Å‚d%1Å‚l po chvíli. Pro%0Å„.jak to? Není u~ místo, Yekl poaeák zrale.Prokopovi vstoupily do o%0Å„í slzy samou lítostí. Jak je tamdaleko.p%1Å‚aky?Poaeák ú%0Å„astn%1Å‚ pYemýalel. No, hodinu, Yekl.23 Ale já.nemohu jít p%1Å‚aky! Já musím k doktoru Tomaovi!protestoval Prokop zdrcen.Poaeák uva~oval. Vy jste.jako
[ Pobierz całość w formacie PDF ]